Co se stane, když (Webová adresa (URL))

< Zpět

 

Co je to webová adresa (URL)

Společně se podíváme na něco, co je na internetu docela důležité – a to je URL! A co to vlastně je? URL [jů-ár-el], je zkratka pro spojení anglických slov: Uniform Resource Locator. Což znamená jednotný lokátor zdroje. Jednoduše a česky: internetová adresa zdroje.

K čemu URL slouží?

Když chceš navštívit libovolnou stránku, napíšeš URL do řádku adresy internetového prohlížeče. Nebo se URL skrývá za odkazem, na který klikáš na webové stránce. URL je vlastně takovým navigačním systémem pro internet!

Funguje podobně, jako třeba adresa, kterou napíšeš na klasický dopis nebo korespoňďák, co posíláš ze školy v přírodě nebo tábora.

Části URL adresy

URL je se skládá z několika částí:

Protokol

Začíná protokolem. Většinou to bude ‚http‘ nebo ‚https‘. Protokol říká prohlížeči, jakým způsobem má mluvit s počítačem (serverem) na druhé straně. Přečti si o tom, jaké internet používá protokoly.

Doména

Následuje doména (nebo doménové jméno), což je ona vlastní adresa na internetu. Třeba ‚google.com‘ nebo ‚wikipedia.org‘ nebo ‚learniga.cz‘. To je místo, kde najdeš to, co hledáš. Můžeš si to představit, jako označení země, města, ulice a konkrétní budovy v adrese na obálce.

Cesta, jméno souboru, parametry a fragment

Další čtyři části URL: cesta, jméno souboru, parametry a fragment, nejsou vůbec povinné. Mohou, ale nemusejí se uvádět. Když v adrese URL chybí, server má ve svých nastaveních uvedeno, co ti má zobrazit. Většinou to je soubor s názvem index.html nebo index.php. Tedy startovací úvodní stránka webu.

Po doménovém jménu může následovat cesta. Ta upřesňuje umístění toho, co hledáš na serveru. Určuje, jak se dostat ke konkrétní stránce nebo souboru. Obdobně jako v adrese na dopise můžeš určit číslo dveří uvnitř budovy.

Další v pořadí je název konkrétního souboru, uloženého ve složce popsané v části cesta. Stejně, jako v adrese na dopise můžeš napsat: k rukám pana Jardy.
Po názvu souboru mohou být připojeny parametry. Za znakem otazník jsou uvedeny dvojice – klíč a hodnota. Pomocí parametrů, můžeme serveru předat data, která dokáže zpracovat a upravit nám stránku na míru. Třeba mohu poslat klíč: jméno s hodnotou: Jarda. Stránka mě pak může začít oslovovat.

Poslední částí je tzv. fragment. Ten určuje konkrétní místo na zobrazované webové stránce. Podobně, jako byste v adrese na dopise požádali pana Jardu, stojícího v místnosti 42, ve firmě Learniga, co sídlí v ulici Na Folimance v Praze, v České republice, ať si vezme do ruky knihu „Já, robot“, otevře ji na straně 112 a přečte 2. odstavec shora.

Shrnutí

Už teď víš, jak prohlížeč zjistí, jaký server má požádat o jakou stránku, a co přesně chceš na stránce vidět? Je to díky URL adrese. Navigačnímu systému, který neomylně určí přesné místo na internetu, kde se nachází to, co chceš vidět.

Funguje vlastně na podobném principu, jako korespondenční adresa.
A co dělat, když přesnou adresu nevíš? Pomohou Ti vyhledávače. Ale o těch zase někdy příště.


Doufám, že ti článek trochu objasnil, jak funguje URL v internetovém světě!
Užij si internetové surfování!

Služebník aneb proč některým počítačům říkáme servery

Zajímalo tě někdy, jak to, že kdykoliv si chceš na internetu něco přečíst, poslechnout nebo se podívat na video, všechno je hned k dispozici? Tím, kdo za to může, jsou počítače zvané servery. Společně prozkoumáme, co servery dělají a jaké kouzla umí.

Nezapomeň, že svět IT je vždy složen ze dvou základních ingrediencí (hardwaru a softwaru). Proto vnímej jednotlivé pojmy, jak v roli fyzického zařízení, tak i programů (aplikací).

Chi číst dále